Stížnosti na znalce

Která instituce se stížnostmi na znalce, znalecké kanceláře a znalecké ústavy zabývá?

Od 1. 1. 2021 prověřuje stížnosti a jiné podněty týkající se znalecké činnosti Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“), které je správním orgánem dohledu nad všemi znalci, znaleckými kancelářemi a znaleckými ústavy (dále společně jen „znalci“).

Na co ministerstvo dohlíží?

Ministerstvo prověřuje, zda znalci postupují v souladu se zákonem č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, právními předpisy vydanými k jeho provedení a obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví.

Ministerstvo dohlíží nad tím:

    • zda znalec splňuje podmínky pro výkon činnosti znalce;
    • zda znalec plní povinnosti související s výkonem znalecké činnosti, tzn. je pojištěn, řádně eviduje znalecké posudky, plní oznamovací povinnost vůči ministerstvu, zachovává mlčenlivost, účtuje znalečné v souladu příslušnými předpisy aj.;
    • zda znalec vykonává znaleckou činnost řádným způsobem, tzn. pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, osobně a ve sjednané nebo stanovené době.

Ve vztahu ke znaleckým posudkům:

  • je ministerstvo oprávněno posuzovat věcnou správnost znaleckého posudku. Při posuzování věcné správnosti znaleckého posudku ministerstvo zejména kontroluje, zda znalec při zpracování posudku postupoval s odbornou péčí, včetně toho, zda je posudek v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví;
  • ministerstvo však není revizním orgánem – neprovádí revizi znaleckých posudků. Za účelem revize znaleckého posudku je nutné se obrátit na osobu mající odpovídající znalecké oprávnění.

Z jakého důvodu lze stížnost podat a jak má stížnost vypadat?

  • Stížnost na znalce lze podat, existuje-li důvodné podezření, že znalec porušil povinnosti, nad jejichž plněním ministerstvo dohlíží. Může jít například o případy, kdy znalec vykonává svou činnost v oboru, odvětví, případně specializaci, pro které nemá oprávnění vykonávat znaleckou činnost, nebo ji nevykonává osobně či ve sjednané nebo stanovené době, nezachovává mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, anebo nezpracoval znalecký posudek s odbornou péčí.
  • Stížnost musí obsahovat identifikaci konkrétního jednání znalce, které může vzbuzovat důvodnou pochybnost o jednání znalce v rozporu se zákonem. Pochybení znalce nelze dokládat pouhým subjektivním přesvědčením stěžovatele o nesprávnosti postupu znalce, případně tvrzením, že znalec porušuje některou blíže nespecifikovanou povinnost.
  • Stěžovatel musí nejen identifikovat konkrétní tvrzené pochybení znalce, ale existenci tohoto pochybení musí také přesvědčivě (kvalifikovaně) doložit minimálně tvrzením skutkových okolností, které jsou obecně způsobilé naplnit znaky skutkové podstaty přestupku; týká-li se stížnost znaleckého posudku, pak stěžovatel tvrzené pochybení dále doloží také kopií či stejnopisem tohoto posudku, má-li jej k dispozici.
  • Je nutné zdůraznit, že ministerstvo je orgánem dohledu nad řádným výkonem znalecké činnosti, který vykonává pouze ex offo (z moci úřední), nikoliv na žádost soukromých subjektů. To znamená, že provádí státní kontrolu výkonu znalecké činnosti podle schváleného kontrolního plánu a jinak reaguje výkonem dohledových pravomocí pouze tehdy, dozví-li se o konkrétních skutečnostech důvodně nasvědčujících spáchání přestupku Jinými slovy dohledový reaguje výkonem dohledových pravomocí pouze na ty podněty veřejnosti, které skutečně (kvalifikovaně) nasvědčují pochybení znalce. Jen takové oznámení je způsobilé důvodně vzbudit u dohledového orgánu pochybnosti o řádném výkonu činnosti znalce odůvodňující zahájení výkonu dohledu ad hoc mimo schválený kontrolní plán.

Ze stížnosti musí být zřejmé, kdo ji podává, které věci se týká a čeho a proč se stěžovatel domáhá. Stížnost by měla obsahovat:

  • identifikaci stěžovatele;
  • identifikaci znalce;
  • identifikaci znaleckého úkonu, jehož se stížnost týká;
  • popis skutečností, ve kterých stěžovatel spatřuje pochybení znalce – v tomto případě je nezbytné identifikovat konkrétní tvrzené pochybení znalce a existenci tohoto pochybení přesvědčivě (kvalifikovaně) doložit; případně popis jiných důvodů, pro které stěžovatel žádá uplatnění dohledu ministerstva;
  • návrh, jakým způsobem má být stížnost vyřízena;
  • datum sepsání stížnosti a podpis stěžovatele.

Týká-li se stížnost znaleckého posudku, je nezbytné přiložit kopii znaleckého posudku, má-li ji stěžovatel k dispozici, a případně další listiny, jimiž dokládá tvrzené pochybení znalce.

Stížnost lze adresovat Odboru insolvenčnímu a soudních znalců a podat::

  • poštou na adresu Ministerstvo spravedlnosti ČR, Odbor insolvenční a soudních znalců, Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2;
  • e-mailem na adresu posta@msp.justice.cz;
  • do datové schránky (identifikační kód datové schránky: kq4aawz);
  • osobně na podatelně ministerstva v úředních hodinách.

 

Jak bude ministerstvo po obdržení stížnosti postupovat?

Ministerstvo podanou stížnost vyhodnotí podle skutečného obsahu bez ohledu na to, jak je formálně označena. Podle okolností:

  • pokud stížnost vyhodnotí jako podnět ke kontrole:
    1. zváží podnět v rámci tvorby kontrolního plánu na následující rok, o čemž podatele písemně vyrozumí;
  • pokud stížnost vyhodnotí jako oznámení o přestupku:
    1. oznámení usnesením odloží, nevzbuzuje-li oznámení důvodné podezření ze spáchání přestupku, nebo je-li přestupek promlčený, nebo jsou-li dány jiné zákonné důvody;
    2. zahájí řízení o přestupku, vzbuzuje-li oznámení kvalifikovaným způsobem podezření ze spáchání přestupku;
    3. písemně vyrozumí oznamovatele na jeho žádost o tom, jak ministerstvo s přijatým oznámením naložilo;
  • pokud stížnost nelze vyhodnotit jako podnět ke kontrole nebo jako oznámení o přestupku:
    1. písemně informuje stěžovatele o tom, že jím zaslané podání neodůvodňuje zahájení mimořádné státní kontroly ani zahájení řízení o přestupku, neboť stěžovatel nedoložil žádné konkrétní skutečnosti vzbuzující důvodné pochybnosti o jednání znalce v rozporu se zákonem č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, právními předpisy vydanými k jeho provedení a obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví;
  • pokud stížnost vyhodnotí jako podnět k zahájení správního řízení o zrušení, případně pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost:
    1. podnět založí, neshledá-li důvody pro zahájení řízení o zrušení, případně pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost;
    2. zahájí správní řízení o zrušení, případně pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, shledá-li důvody pro zahájení řízení;
    3. písemně vyrozumí podatele na jeho žádost o tom, jak ministerstvo s přijatým podnětem naložilo.

Jak může ministerstvo znalce postihnout a jaká opatření může přijmout?

Pokud se znalec dopustil přestupku nebo jiného pochybení, ministerstvo může zejména:

  • uložit znalci správní trest (napomenutí nebo pokutu), pokud se znalec dopustil přestupku;
  • rozhodnout o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud znalec závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou zákonem č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech;
  • uložit znalci písemnou výtku za drobné nedostatky ve výkonu znalecké činnosti a drobné poklesy v chování.

Pokud znalec přestal splňovat podmínky pro výkon znalecké činnosti anebo ze zdravotních či jiných závažných důvodů nemůže vykonávat znaleckou činnosti nebo ji nemůže vykonávat s odbornou péčí a oprávnění vykonávat znaleckou činnost nebylo pozastaveno, případně existují další zákonné důvody, pak ministerstvo

  • rozhodne o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost.

Pokud bylo zahájeno trestní stíhání znalce pro trestný čin, nebo pokud existují zdravotní nebo jiné závažné důvody dlouhodobě znemožňující výkon znalecké činnosti, nebo bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti, pak ministerstvo v odůvodněných případech

  • může pozastavit oprávnění vykonávat znaleckou činnost.

Pokud byl znalec vzat do vazby nebo pokud nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody, pak ministerstvo

  • pozastaví oprávnění vykonávat znaleckou činnost.