Často kladené otázky

V zájmu zvýšení informovanosti znalců v souvislosti s novou právní úpravou Ministerstvo spravedlnosti připravilo tento internetový portál pro znalce obsahující zejména informace o povinnostech znalců, postupu licencování (tj. získání znaleckého oprávnění), podmínkách pro výkon znalecké činnosti či odpovědi na frekventované dotazy. Portál bude průběžně doplňován a aktualizován. Aktualizováno ke dni 17. 12. 2020

Na podzim roku 2020 Ministerstvo spravedlnosti zamýšlelo uspořádat pro znalce a příslušníky právnických povolání vzdělávací akci zaměřenou na novou právní úpravu znalectví. Vzhledem k současné epidemiologické situaci a dalším prognózám odborníků však ministerstvo od této aktivity upustilo a rozhodlo se ji nahradit vzdělávacími videi a audionahrávkami, tzv. podcasty, které průběžně uveřejňuje na tomto portálu. Aktualizováno ke dni 17. 12. 2020

Všechny prováděcí předpisy k zákonu o znalcích (zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech) již byly publikovány ve Sbírce zákonů. Konkrétně se jedná o vyhlášku č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, vyhlášku č. 504/2020 Sb., o znalečném a vyhlášku č. 505/2020 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých odvětví jednotlivých znaleckých oborů, jiná osvědčení o odborné způsobilosti, osvědčení vydaná profesními komorami a specializační studia pro obory a odvětví. Všechny uvedené vyhlášky, které upravují  zejména podobu vstupní zkoušky znalce, náležitosti znaleckého posudku a postup při zpracování znaleckého posudku, odměny znalců, a které stanoví seznam odvětví jednotlivých znaleckých oborů a výčet oborů a odvětví, pro které bude nutné doložit získání osvědčení o odborné způsobilosti (včetně osvědčení vydaného profesní komorou), nebo absolvovat specializační studium, jsou zveřejněny i na tomto portálu v sekci Znalci pod záložkou Dokumenty. Aktualizováno ke dni 17. 12. 2020

Nikoliv. Znalec, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., je oprávněn vykonávat znaleckou činnost po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti nového zákona, tedy do 1. ledna 2026. Těmto znalcům tedy automaticky nevznikne znalecké oprávnění podle nového zákona a po dobu tohoto přechodného období budou tito znalci mít toliko znalecké oprávnění dočasné. Toto (dočasné) znalecké oprávnění zanikne buď uplynutím této doby, nebo vznikem znaleckého oprávnění podle nového zákona, tedy novým zápisem do seznamu znalců ve stejném oboru a odvětví. Aktualizováno ke dni 10. 11. 2020

Aby znalec získal znalecké oprávnění podle nového zákona, musí podat žádost o zápis do seznamu znalců. Oproti dosavadní právní úpravě znalecké oprávnění již nevzniká jmenováním, nýbrž samotným zápisem do seznamu znalců podle nového zákona. Přestože tedy znalec dle přechodných ustanovení zákona o znalcích bude automaticky „zapsán“ do seznamu znalců dle tohoto zákona, tento zápis bude pouze dočasný (tj. po dobu nejvýše 5 let) a pro vznik nového znaleckého oprávnění musí být znalec zapsán znovu. Žádost o zápis do seznamu znalců se podává na předepsaném formuláři a uvede se tam obor, odvětví a specializace, ve které chce žadatel vykonávat znaleckou činnost. Formulář žádosti bude zpřístupněn nejpozději 1. ledna 2021 v portálu znalce (viz bod 1), náležitosti formuláře budou stanoveny prováděcí vyhláškou k zákonu. Znalec žádající o zapsání dle nového zákona musí splňovat všechny podmínky pro jmenování znalcem dle tohoto zákona (§ 5 a násl. zákona o znalcích), tedy zejména doložit požadované vzdělání odpovídajícího směru zaměřené na daný obor a odvětví, resp. specializaci, složit vstupní zkoušku znalce a mít odpovídající materiálně-technické zázemí a přístrojové vybavení pro výkon znalecké činnosti. Podá-li však stávající znalec žádost o zápis do seznamu znalců před uplynutím přechodného období dle bodu 4 výše, považuje se zvláštní část vstupní zkoušky za splněnou a takový znalec tedy bude muset vykonat pouze obecnou část zkoušky. Aktualizováno ke dni 10. 11. 2020

Ano. Podle nové právní úpravy má žadatel o zápis do seznamu znalců právní nárok na zápis v případě, že splní všechny podmínky pro výkon znalecké činnosti. Takového žadatele Ministerstvo spravedlnosti zapíše do seznamu znalců do 10 pracovních dnů ode dne splnění všech podmínek, resp. ode dne složení slibu, jde-li o fyzickou osobu. Aktualizováno ke dni 10. 11. 2020

Vstupní zkouškou znalce se ověřují znalosti nezbytné pro řádný výkon znalecké činnosti. Vstupní zkouška se skládá z obecné části, která se bude konat v písemné formě a kterou se ověřují zejména znalosti právních předpisů vztahujících se k výkonu znalecké činnosti a náležitostí znaleckého posudku, a zvláštní části, která se bude konat formou ústního pohovoru před zkušební komisí a kterou se ověřují zejména znalosti ze zvoleného oboru, odvětví a specializace. V rámci obecné části zkoušky se bude ověřovat zejména znalost zákona o znalcích včetně prováděcích předpisů k tomuto zákonu, a dále znalost těch ustanovení procesních předpisů (tj. zejm. občanského soudního řádu, soudního řádu správního, trestního řádu a správního řádu), která se bezprostředně vztahují k výkonu znalecké činnosti nebo se týkají postavení znalce v těchto řízeních. Rámcový rozsah zkoušené látky a seznam konkrétních právních předpisů (příp. jen relevantních ustanovení) a doporučených zdrojů pro přípravu bude s dostatečným časovým předstihem zveřejněn na webových stránkách. Aktualizováno ke dni 10. 11. 2020

Znalec podle zákona o znalcích musí být pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnosti. Povinnost být pojištěn nemá znalec, který vykonává znaleckou činnost jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře. Výše limitu pojistného plnění přitom musí být úměrná možným újmám, které lze v rozumné míře v daném oboru, odvětví a specializaci předpokládat. Minimální limit pojistného plnění činí 1 milion Kč pro znalce a 5 milionů Kč pro znalecké kanceláře a znalecké ústavy, přičemž sjednání limitu pojistného plnění na minimální hranici je vhodné pouze pro málo rizikové obory, odvětví a specializace, případně pro znalce vykonávající znaleckou činnost pouze příležitostně či v malém rozsahu. Výše pojistného, které budou znalci odvádět pojišťovnám, se tak může v případě sjednání minimálního limitu pojistného plnění pohybovat přibližně v řádech tisíc korun ročně. Znalci jmenovaní podle zákona č. 36/1967 Sb. musí mít sjednané pojištění již od 1. 1. 2021 a jsou povinni doložit Ministerstvu spravedlnosti doklad o uzavřeném pojištění nejpozději do 26. 3. 2021 (tj. do 60 pracovních dnů od účinnosti ZZKÚ). Doložení dokladu o pojištění je jednou z podmínek pro trvání oprávnění k výkonu znalecké činnosti. Nesplnění této povinnosti může vést ke zrušení znaleckého oprávnění (§ 14 odst. 1 písm. b) ZZKÚ).

Dokladem o uzavřeném pojištění je primárně pojistná smlouva. Může jím být také pojistka, případně tzv. pojistný certifikát, za podmínky, že tyto doklady dostatečným způsobem potvrzují požadovaný rozsah, dobu trvání a platnost sjednaného pojištění. Z dokladu o uzavřeném pojištění musí výslovně vyplývat, že sjednané pojištění se vztahuje na odpovědnost za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnosti. Nepostačuje tedy například doklad osvědčující pojištění podnikatelské činnosti, bez konkretizace, že se jedná o pojištění výkonu znalecké činnosti.

Doklad o uzavřeném pojištění lze zaslat Ministerstvu spravedlnosti ve formě prosté kopie s průvodním dopisem poštou na adresu Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2, nebo jako sken ve formátu PDF, a to prostřednictvím e-mailu s uznávaným elektronickým podpisem na adresu oins@msp.justice.cz, případně do datové schránky Ministerstva spravedlnosti (ID DS: kq4aawz). Věcně příslušným útvarem je odbor insolvenční a soudních znalců.

Další informace k povinnému pojištění znalců a k předkládání dokladů o sjednaném pojištění jsou uvedeny v samostatné záložce „POJIŠTĚNÍ“ zařazené v odkazu „POVINNOSTI“ v rámci sekce „Znalci“.

Odpovědi na vybrané dotazy týkající se povinného pojištění jsou rovněž k dispozici v podcastu umístěném na tomto webovém portálu na adrese https://znalci.justice.cz/podcasty-vase-dotazy/ , a to ve stopáži 7:47 – 17:00 min., 28:23 min. a 29:23 min.

Zákon o znalcích nově dělí právnické osoby vykonávající znaleckou činnost na znalecké kanceláře a znalecké ústavy. Znaleckou kanceláří může být obchodní korporace, tedy obchodní společnost (společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, evropská společnost či evropské hospodářské zájmové sdružení) a družstva. Znaleckým ústavem může být vysoká škola nebo její součást, veřejná výzkumná instituce, státním podnik, ústav, organizační složka státu, vnitřní organizační jednotka této složky nebo osoba veřejného práva. Tyto právnické osoby budou muset splňovat podmínky stanovené zákonem, tedy zejména vykonávat znaleckou činnost prostřednictvím kvalifikovaných osob (např. znalecké kanceláře budou muset mít alespoň 2 znalce oprávněné k výkonu znalecké činnosti v daném oboru a odvětví a specializaci), mít vypracována pravidla pracovních postupů zajišťujících řádný výkon znalecké činnosti a mít odpovídající materiálně technické zázemí, přístrojové vybavení a personální zázemí, které dává záruku řádného výkonu znalecké činnosti. Aktualizováno ke dni 10. 11. 2020 Pro právnické osoby v některých případech platí odlišné podmínky, než pro znalce – fyzické osoby (např. v případě pojištění, způsobu vzniku znaleckého oprávnění atd.). Právnické osoby, které získaly oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., jsou zejména povinny do 1. ledna 2022 prokázat Ministerstvu spravedlnosti, že vykonávají znaleckou činnost prostřednictvím kvalifikovaných osob podle § 6 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 písm. c) zákona o znalcích.

Nikoliv. Znalecký ústav, tedy vysoká škola nebo její součást, veřejná výzkumná instituce, státní podnik, ústav, organizační složka státu, vnitřní organizační jednotka této složky nebo osoba veřejného práva, můžou vykonávat znaleckou činnost buď pomocí alespoň 1 znalce oprávněného k výkonu znalecké činnosti v oboru, odvětví, a specializaci, o který ústav žádá, anebo prostřednictvím osob zapojených do vědeckovýzkumné činnosti v příslušném oboru, odvětví, a specializaci. V případě tedy, že znalecký ústav disponuje osobami činnými ve vědeckovýzkumné činnosti v relevantním oboru, odvětví, a specializaci, nemusí takový znalecký ústav mít zapsaného znalce. Splnění této podmínky se bude vždy posuzovat individuálně s přihlédnutím k činnosti takových osob a k jejich skutečnému zapojení do vědeckých a výzkumných aktivit. Je rovněž nutné zdůraznit, že znalecká činnost musí být vždy vykonávána těmito osobami, resp. prostřednictvím těchto osob přímo. Nepostačí tedy pouhé formální zařazení takových osob pod pracoviště či pouhý dohled takových osob, a tyto osoby musí činnost vykonávat osobně. Aktualizováno ke dni 10. 11. 2020

Ministerstvo spravedlnosti v současné době nemá k dispozici systém evidence znaleckých posudků, jímž bude podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „znalecký zákon“), nahrazeno vedení znaleckého deníku. Do data zpřístupnění tohoto systému se na znalce povinnost provádět zápisy do evidence posudků podle § 29 odst. 2 znaleckého zákona nebude vztahovat, a to v souladu se zásadou impossibilium nulla obligatio est (nemožné nezavazuje). Ze stejného důvodu nebudou znalci povinni uvádět ve znalecké doložce číslo položky, pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci posudků, jak jim jinak ukládá § 28 odst. 7 znaleckého zákona. O termínu spuštění evidence znaleckých posudků  budou znalci s dostatečným, nejméně měsíčním předstihem informováni, a to prostřednictvím webového portálu Ministerstva spravedlnosti na adrese https://znalci.justice.cz/, k jehož průběžnému sledování si ministerstvo dovoluje znalce vyzvat. Spolu s oznámením o spuštění evidence posudků obdrží znalci i potřebné technické informace k dálkovému přístupu do systému. Aktualizováno ke dni 14. 12. 2020

Nový znalecký zákon zavádí elektronickou evidenci posudků, která nahradí povinnost vést znalecký deník a poskytne ministerstvu průběžné i souhrnné údaje o podaných znaleckých posudcích. Odpadne tak nutnost každoroční kontroly znaleckých deníků a povinné odevzdávání přehledů o počtu vypracovaných znaleckých posudků (tzv. statistických listů) dohledovému orgánu.

Za kalendářní rok 2020 již znalecká oddělení krajských soudů nebudou kontroly znaleckých deníků provádět a nebudou ani přijímat a zpracovávat statistické listy. S ohledem na kapacitní možnosti nemůže tyto úkony realizovat ani ministerstvo. Znalci proto nemají povinnost předložit ke kontrole znalecký deník a nebudou odevzdávat statistické listy za rok 2020.

  Aktualizováno ke dni 17. 12. 2020

Znalecký zákon zavádí povinné profesní pojištění znalců, které se vztahuje na všechny znalce (s výjimkami uvedenými v § 22 odst. 2) bez ohledu na objem jimi vykonávané znalecké činnost. Podle § 22 odst. 1 zákona o znalcích musí být znalec pojištěn po celou dobu výkonu znalecké činnosti, to znamená po celou dobu držení znaleckého oprávnění. Znalecký zákon neobsahuje žádné ustanovení, které by umožňovalo ministerstvu přiznat výjimku z povinného pojištění v individuálních případech. Předpokládanou nízkou četnost podávaných znaleckých posudků je případně možno zohlednit při sjednávání podmínek konkrétní pojistné smlouvy (avšak při respektování minimálního limitu pojistného plnění).

  Aktualizováno ke dni 17. 12. 2020

Podání žádosti ani rozhodnutí o pozastavení práva vykonávat znaleckou činnost nemá vliv na skutečnost, že znalci jmenovaní podle zákona č. 36/1967 Sb. budou počínaje dnem 1. 1. 2021 podléhat úpravě nového znaleckého zákona č. 254/2019 Sb., jímž se mimo jiné zákon č. 36/1967 Sb. zrušuje. Jelikož nový znalecký zákon v souvislosti s pojištěním znalců nestanoví výjimku pro dobu pozastavení, vztahuje se povinné pojištění odpovědnosti rovněž na znalce s pozastaveným výkonem znalecké činnosti. I tito znalci tak budou muset podle § 22 odst. 4 písm. (a) znaleckého zákona předložit ministerstvu doklad o uzavřeném pojištění nejpozději do 26. 3. 2021 (tj. do 60 pracovních dnů po datu 1. 1. 2021).

 

Pro úplnost je potřebné uvést, že rozhodnout o pozastavení práva výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb. je možné pouze z vážných důvodů, jejichž existenci musí znalec doložit. Přechod na novou právní úpravu přitom nelze akceptovat jako důvod pro pozastavení práva vykonávat znaleckou činnost.

  Aktualizováno ke dni 17. 12. 2020

Zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „zákon o znalcích“), v § 28 odst. 2 písm. j) stanoví, že znalecký posudek musí obsahovat mimo jiné otisk znalecké pečeti. S ohledem na to, že znalci jmenovaní podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, nemají dosud k dispozici potvrzení opravňující je k objednávce a převzetí nové znalecké pečeti, Ministerstvo spravedlnosti sděluje, že znalecký posudek je možné nadále opatřovat otiskem dosud užívané znalecké pečeti. Takto lze postupovat do doby, než budou znalcům vydána potvrzení opravňující je k objednávce a převzetí znalecké pečeti.

Ministerstvo spravedlnosti dále sděluje, že podle jeho stanoviska případné opatření znaleckého posudku pečetí podle předchozí právní úpravy, která se stricto sensu v některých detailech neshoduje s formálními náležitostmi podle nové právní úpravy, nemůže mít vliv na zákonnost samotného znaleckého posudku, neboť v takovém případě není žádná pochybnost o tom, že se jedná o znalecký posudek vyhotovený znalcem oprávněným vykonávat znaleckou činnost podle přechodných ustanovení, zejm. na základě § 48 zákona o znalcích.

Další otázky naleznete v záložce Podcast – vaše dotazy.