Informace Ministerstva spravedlnosti pro oznamovatele přestupků
Ministerstvo jako orgán dohledu nad znaleckou činností přijímá podněty k zahájení řízení o přestupku z moci úřední se znalci, znaleckými kancelářemi a znaleckými ústavy. Významná část doručených podnětů směřuje proti posudkům předloženým jako důkaz v řízeních, která ke dni podání podnětu nebyla pravomocně skončena.
Po více než dvou letech od účinnosti zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „ZnalZ“), ministerstvo z analýzy došlých podnětů zjistilo, že právě v době probíhajícího soudního řízení vyvíjejí strany sporu a jejich právní zástupci největší aktivitu směřující k tomu, aby ministerstvo začalo znalce stíhat, přitom tlak prostřednictvím dotazů na stav věci zintenzivňují v době před nařízeným jednáním u soudu. Záměr prostřednictvím ministerstva znevěrohodnit posudek jako důkaz v soudním řízení někdy přímo deklarují, většinou nicméně nepřiznají.
Ministerstvo jako orgán moci výkonné musí respektovat nezávislost moci soudní a vykonávat dohled způsobem, který neohrožuje nezávislé rozhodování soudů. V praxi to znamená, že ministerstvo musí respektovat právo (a povinnost) soudu hodnotit důkazy nezávisle a zdržet se jednání, které by nezávislé a volné hodnocení důkazů ohrozilo či přímo narušilo. Pokud soudce na základě vlastního uvážení dojde k závěru, že se znalec mohl při výkonu znalecké činnosti dopustit přestupku, má podle § 36 odst. 1 ZnalZ povinnost o tom ministerstvo bez zbytečného odkladu informovat. V době probíhajícího řízení je to tedy soudce, kdo rozhoduje o osudu znaleckého posudku a kdo má povinnost případně iniciovat přestupkové řízení se znalcem.
Tím spíše, že se za doby účinnosti ZnalZ ukázalo, že účastníci řízení a jejich právní zástupci mají snahu využívat veřejnoprávní dohled k ovlivňování soudních řízení, zastává ministerstvo názor, že je třeba na tento jev adekvátním způsobem reagovat. Proto ministerstvo bude podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupku a řízení o nich, odkládat podněty za kumulativního splnění těchto podmínek:
1) posudek, kterým měl být domnělý přestupek spáchán, byl předložen v řízení jako důkaz,
2) řízení, v němž byl posudek předložen, nebylo pravomocně skončeno,
3) soud ministerstvu neoznámil, že zjistil skutečnosti nasvědčující tomu, že se znalec mohl dopustit přestupku.
Pro úplnost je nezbytné uvést, že požadavek, aby ministerstvo výkonem dohledu nezasahovalo do nezávislého rozhodování soudů, reflektuje ustanovení § 42 odst. 3 ZnalZ, podle kterého se doba, po kterou se vede řízení před orgánem veřejné moci, ve kterém byl znalecký posudek předložen jako důkaz, nezapočítává do promlčecí doby přestupku podle § 39 odst. 1 písm. a), b) a k) ZnalZ.