Oznámení přestupku

Která instituce se zabývá podněty, které směřují proti výkonu znalecké činnosti?

Od 1. 1. 2021 je jediným orgánem, kterému přísluší dohled nad výkonem znalecké činnosti, Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo vykonává dohled jak nad znalci, tak nad znaleckými kancelářemi a znaleckými ústavy
(dále společně jen „znalci“).

Podle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) ministerstvo přijímá od veřejnosti podněty – oznámení o podezření ze spáchání přestupku znalce (dále jen „oznámení“). Pokud ministerstvo na základě došlého oznámení dojde k závěru, že existuje důvodné podezření, že se znalec přestupku dopustil, zahájí s ním z úřední povinnosti správní řízení. V případě, že nikoliv, věc usnesením odloží.

Pokud o to ten, kdo oznámení podal (dále jen „oznamovatel“) požádá, ministerstvo jej vyrozumí o tom, jak s ním naložilo, a to tím způsobem, že (alternativně):

  • zahájilo řízení o přestupku
  • neshledalo důvody k zahájení řízení z moci úřední a věc tak usnesením odložilo
  • podnět postoupilo jinému (příslušnému) správnímu orgánu.

Jaké má mít oznámení náležitosti?

Oznámení nemusí být činěno v konkrétní formální podobě. Musí z něj však být zřejmé, kdo jej podává, které věci se týká a čeho se podatel domáhá. Oznámení tedy musí obsahovat minimálně:

  • Identifikaci oznamovatele
  • Identifikaci znalce
  • Identifikaci znaleckého úkonu, jehož se stížnost týká
  • Popis jednání, kterým měl znalec přestupek spáchat.  Musí jít o popis objektivního (konkrétně popsaného) jednání; subjektivní přesvědčení, že znalec nejednal správně, nebo neurčité tvrzení, že nejednal s odbornou péčí, čestně, nestranně apod. neodůvodňují zahájení řízení o přestupku.  Stejně jako nesouhlas se znaleckým závěrem, neboť k jeho přezkoumání není ministerstvo oprávněno.
  • Kopii znaleckého posudku, pokud jej má oznamovatel k dispozici.
  • Další listiny na doložení tvrzení uvedených v podání, má-li je oznamovatel k dispozici.

Ministerstvo nemůže zahájit řízení o přestupku pouze na základě tvrzení. Všechny tvrzené skutečnost musí také prokázat. Proto je žádoucí, aby oznamovatelé svá tvrzení uvedená v oznámení rovněž doložili důkazy, případně uvedli, kde takové důkazy může ministerstvo získat. V řízení o přestupcích spáchaných na úseku znalecké činnosti bývá základním
a stěžejním důkazem znalecký posudek.  Pokud tedy oznamovatel má znalecký posudek k dispozici, měl by jej k oznámení přiložit.

Kam podnět zaslat?

Podnět lze adresovat Ministerstvu spravedlnosti, Odboru soudních znalců a tlumočníků a podat jej:

  • poštou na adresu: Ministerstvo spravedlnosti ČR, Odbor soudních znalců a tlumočníků, Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2;
  • e-mailem (s elektronickým podpisem) na adresu: posta@msp.justice.cz;
  • do datové schránky (identifikační kód datové schránky: kq4aawz);
  • osobně na podatelně ministerstva v úředních hodinách.

Má oznamovatel nárok na zahájení řízení o přestupku?

Ministerstvo vykonává dohled nad znaleckou činností ex offo (z moci úřední), nikoliv na žádost soukromých subjektů. Podnět podaný podle § 42 správního řádu proto není stížností, na jejíž vyřízení by měl podatel právní nárok. Podnět je impulsem pro další činnost státního orgánu. Ministerstvo má povinnost od veřejnosti podněty přijímat a prověřovat je, avšak stíhání a potrestání pachatele přestupku je věcí vztahu mezi státem a pachatelem. Pokud ministerstvo dospěje k závěru, že existuje důvodné podezření, že byl přestupek spáchán, je povinno (a také jen tehdy oprávněno) správní řízení zahájit. Oznamovatel nemá subjektivní veřejné právo na zahájení přestupkového řízení a nemůže se jej tedy domáhat.

Má vedení přestupkového řízení se znalcem vliv na soudní řízení, v němž byl napadený posudek použit?

Zahájení přestupkového řízení se znalcem nemá vliv na platnost znaleckého posudku ani na jeho použitelnost v soudním či jiném řízení (řízení před orgánem veřejné moci). Soud není závěrem ministerstva o případných pochybeních znalce vázán a posuzuje posudek jako důkaz dle vlastního uvážení (v rámci volného hodnocení důkazů).
Přitom kritéria, podle kterých posuzuje posudek ministerstvo a soud se mohou v konkrétním případě lišit.  Vedení přestupkového řízení tedy nemá vliv na řízení, která probíhají před soudem.

Může ministerstvo posudek zrušit nebo provést jeho revizi?

Ministerstvo neprovádí (a není oprávněno provádět) revizi znaleckého posudku, ani nemůže posuzovat správnost závěrů v posudku uvedených. Revizi znaleckého posudku může provést pouze jiný znalec.

Na co ministerstvo dohlíží?

Ministerstvo dohlíží nad tím, zda znalec:

  • Splňuje podmínky pro výkon činnosti znalce.
  • Plní povinnosti související s výkonem znalecké činnosti, tzn. je pojištěn, řádně eviduje znalecké posudky, plní oznamovací povinnost vůči ministerstvu, zachovává mlčenlivost, účtuje znalečné v souladu příslušnými předpisy aj.
  • Vykonává znaleckou činnost řádným způsobem, tzn. pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, osobně a ve sjednané nebo stanovené době.

Ve vztahu ke znaleckým posudkům:

  • Ministerstvo je oprávněno posuzovat věcnou správnost znaleckého posudku. Při posuzování věcné správnosti znaleckého posudku ministerstvo zejména kontroluje, zda znalec při zpracování posudku dodržel patřičný postup a vykonal činnost s odbornou péčí, včetně toho, zda posudek zpracoval v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví;
  • Ministerstvo není revizním orgánem, nezpracovává revizní znalecké posudky znaleckých posudků. Za účelem revize znaleckého posudku je nutné se obrátit na osobu mající odpovídající znalecké oprávnění.

Jak může ministerstvo znalce postihnout a jaká opatření přijmout?

Pokud se znalec dopustil přestupku nebo jiného pochybení, ministerstvo může zejména:

  • Uložit znalci správní trest(pokutu), pokud se znalec dopustil přestupku.
  • Rozhodnout o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud znalec závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou zákonem č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.
  • Uložit znalcipísemnou výtku za drobné nedostatky ve výkonu znalecké činnosti a drobné poklesy v chování.

Pokud znalec přestal splňovat podmínky pro výkon znalecké činnosti anebo ze zdravotních či jiných závažných důvodů nemůže vykonávat znaleckou činnosti nebo ji nemůže vykonávat s odbornou péčí a oprávnění vykonávat znaleckou činnost nebylo pozastaveno, případně existují další zákonné důvody, pak ministerstvo rozhodne o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost.

Pokud bylo zahájeno trestní stíhání znalce pro trestný čin, nebo pokud existují zdravotní nebo jiné závažné důvody dlouhodobě znemožňující výkon znalecké činnosti, nebo bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti, pak ministerstvo v odůvodněných případech může pozastavit oprávnění vykonávat znaleckou činnost.

Pokud byl znalec vzat do vazby nebo pokud nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody, pak ministerstvo pozastaví oprávnění vykonávat znaleckou činnost.

Pomohla vám tato stránka?

Ano
Ne
Děkujeme vám za zpětnou vazbu.