ZNALCI

Znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost:

• pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost (§ 1 odst. 3 ZZKÚ)
• s odbornou péčí (§ 1 odst. 3 ZZKÚ)
• nezávisle (§ 1 odst. 3 ZZKÚ)
• nestranně (§ 1 odst. 3 ZZKÚ)
• ve sjednané nebo stanovené době (§ 1 odst. 3 ZZKÚ)
• osobně; to platí i v případě, že znaleckou činnost vykonává ve znalecké kanceláři. (§ 1 odst. 4 ZZKÚ).

Znalec, který je zaměstnancem, společníkem nebo členem znalecké kanceláře, je povinen zdržet se samostatného výkonu znalecké činnosti. (§ 6 odst. 2 ZZKÚ)

Znalec, který vykonává znaleckou činnost v rámci znalecké kanceláře, je povinen tuto skutečnost v zákonné lhůtě oznámit Ministerstvu spravedlnosti. (§ 16 odst. 1 písm. c), odst. 5 a 6 ZZKÚ).

• Znalec je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení. Mlčenlivosti jej může zprostit jen zadavatel.
• Znalec je povinen o povinnosti mlčenlivosti písemně poučit konzultanty a další osoby, které se na znalecké činnosti podílely.
• Podrobnosti k povinnosti mlčenlivosti stanoví § 20 ZZKÚ.

• Znalec je povinen nahradit újmu, kterou způsobil v souvislosti s výkonem znalecké činnosti. Znalec se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat. (§ 21 ZZKÚ).

• Znalec musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnosti po celou dobu výkonu znalecké činnosti tak, aby výše limitu pojistného plnění byla úměrná možným újmám, které lze v rozumné míře předpokládat.
• Povinné pojištění se nevztahuje (a) na znalce, který vykonává znaleckou činnost jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře, (b) na znalecký ústav podle § 7 odst. 2 ZZKÚ a (c) na osobu vykonávající jednorázově znaleckou činnost podle § 26 ZZKÚ.
• Znalec je povinen předložit Ministerstvu spravedlnosti doklad o uzavřeném pojištění ve lhůtách uvedených v § 22 odst. 4 ZZKÚ.
• Podrobněji o povinném pojištění znalců je pojednáno v samostatné záložce „POJIŠTĚNÍ“.

• nesmí provést znalecký úkon, jestliže lze mít důvodnou pochybnost o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci, zadavateli, orgánu veřejné moci, který znalecký posudek zadal nebo provádí řízení nebo při jiném postupu správního orgánu, kde má být znalecký posudek použit; (§ 18 odst. 1 ZZKÚ)
• nesmí provést znalecký úkon, jestliže byl rozhodnutím orgánu veřejné moci z podání znaleckého posudku vyloučen; (§ 18 odst. 2 ZZKÚ)
• je povinen zadavateli bezodkladně oznámit skutečnost, pro kterou nesmí znalecký úkon provést; (§ 18 odst. 2 ZZKÚ)
• musí odmítnout provést znalecký úkon, pokud (a) má pozastaveno oprávnění vykonávat znaleckou činnost, (b) nemá oprávnění vykonávat znaleckou činnost v oboru, odvětví nebo specializaci, ve kterých je potřebné úkon vykonat, (c) mu počet nebo povaha zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků neumožňuje podat další znalecký úkon s odbornou péčí a včas, nebo (d) vykonává znaleckou činnost jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře; (§ 19 odst. 1 ZZKÚ)
• nesmí odmítnout vykonat znalecký úkon, jehož zadavatelem je orgán veřejné moci, z jiného důvodu než z důvodu podle § 19 odst. 1 ZZKÚ nebo v případě, že mu závažné zdravotní okolnosti, závažná rodinná situace, mimořádné nebo neočekávané pracovní povinnosti neumožňují vykonat úkon s odbornou péčí a včas, nebo tak stanoví jiný zákon; (§ 19 odst. 2 ZZKÚ)
• je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci, před nímž má být znalecký posudek použit, osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit. (§ 28 odst. 6 ZZKÚ)
• je povinen zapisovat stanovené údaje o znaleckém posudku do evidence znaleckých posudků (§29 odst. 2 ZZKÚ)

• Podaný znalecký posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný. (§ 28 odst. 1 ZZKÚ)
• Znalecký posudek musí mít náležitosti stanovené v § 28 odst. 2 ZZKÚ a ve vyhlášce, kterou se provádějí některá ustanovení ZZKÚ.
• Znalecký posudek musí být zpracován postupem stanoveným vyhláškou, kterou se provádějí některá ustanovení ZZKÚ. (§ 28 odst. 9 ZZKÚ)
• Znalecký posudek musí být kromě odůvodněných případů zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. V souladu s obecně uznávanými postupy a standardy obsahuje závěr posudku jednoznačné odpovědi na položené otázky; pokud podklady nebo metoda neumožňují znalci vyslovit jednoznačný závěr, uvede znalec skutečnosti snižující přesnost závěru. (§ 28 odst. 5 ZZKÚ)
• V případě, že byl znalecký posudek zpracován znaleckou kanceláří, musí být mezi osobami, které se podílely na zpracování, uveden a podepsán vždy alespoň jeden znalec, jehož prostřednictvím znalecká kancelář vykonává znaleckou činnost, z oboru a odvětví, případně specializace, ve kterých byl znalecký posudek zpracován. (§ 28 odst. 3 ZZKÚ)
• V případě, že byl znalecký posudek zpracován znaleckým ústavem, musí být podepsán znalcem nebo osobou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) nebo § 7 odst. 2 ZZKÚ a dále musí být ve znaleckém posudku uvedeno, kdo se podílel na jeho zpracování a kdo je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit. Znalecký posudek zpracovaný znaleckým ústavem musí být vzat na vědomí postupem upraveným vnitřními předpisy tohoto znaleckého ústavu. Údaj o vzetí na vědomí znaleckého posudku v něm musí být uveden, a to včetně data a podpisu odpovědné osoby. (§ 28 odst. 4 ZZKÚ)
• Na poslední stranu znaleckého posudku připojí znalec znaleckou doložku, která obsahuje označení seznamu, v němž je zapsán, označení oboru a odvětví, popřípadě specializaci, ve kterých je oprávněn podávat znalecké posudky, a číslo položky, pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci znaleckých posudků (dále jen „evidence posudků“). Při podání znaleckého posudku ústně do protokolu se uvedou též údaje, které jsou předmětem znalecké doložky. (§ 28 odst. 7 ZZKÚ)
• Znalec je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci, před nímž má být znalecký posudek použit, osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit. (§ 28 odst. 6 ZZKÚ)
• Znalec je povinen užívat znaleckou pečeť výlučně k označení znaleckých posudků. (§ 28 odst. 8 ZZKÚ)

• Znalecký posudek se podává v listinné podobě nebo, souhlasí-li s tím zadavatel, v elektronické podobě; lze jej podat též ústně do protokolu. (§ 27 odst. 1 ZZKÚ)
• Podává-li se znalecký posudek v listinné podobě, musí být každé jeho vyhotovení vlastnoručně podepsané a musí být připojen otisk znalecké pečeti. (§ 27 odst. 2 ZZKÚ)
• Podává-li se znalecký posudek v elektronické podobě, musí být každé jeho vyhotovení podepsáno kvalifikovaným elektronickým podpisem, musí být připojen certifikát pro elektronický podpis, na kterém je kvalifikovaný elektronický podpis založen a který obsahuje jméno znalce nebo název znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu a označení „znalec“, „znalecká kancelář“ nebo „znalecký ústav“, a musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Certifikát, na kterém je založeno elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let ode dne vyhotovení znaleckého posudku. (§ 27 odst. 2 ZZKÚ)

• Znalec má povinnost vyhotovit stejnopis znaleckého posudku podaného v listinné podobě a uchovat jej nejméně po dobu 10 let ode dne podání znaleckého posudku.. (§ 27 odst. 3 ZZKÚ)
• Znalec má povinnost uchovat znalecký posudek podaný v elektronické podobě se všemi náležitostmi podle § 27 odst. 2 ZZKÚ nejméně po dobu 10 let ode dne podání znaleckého posudku. (§ 27 odst. 3 ZZKÚ)

• nesmí vykonávat znaleckou činnost;
• bezodkladně informuje o pozastavení všechny své zadavatele dosud nerozpracovaných znaleckých posudků;
• bezodkladně informuje o pozastavení zadavatele rozpracovaných posudků, pokud v rozhodnutí o pozastavení je uvedeno, že dokončení rozpracovaných posudků je v rozporu s důvodem pozastavení;
• nezpracuje dosud nerozpracované znalecké posudky a zároveň je povinen vrátit zadavateli bez zbytečného odkladu podklady sloužící pro zpracování znaleckého posudku;
• dokončí rozpracované znalecké posudky a doplní nebo vysvětlí již podané znalecké posudky, pokud to není v rozporu s důvodem pozastavení;
• nedokončí rozpracované posudky, pokud v rozhodnutí o pozastavení je uvedeno, že dokončení rozpracovaných posudků je v rozporu s důvodem pozastavení, a zároveň je povinen vrátit zadavateli bez zbytečného odkladu podklady sloužící pro zpracování znaleckého posudku.

• vrátit zadavateli bez zbytečného odkladu podklady sloužící pro vypracování znaleckého posudku (§ 14 odst. 4 ZZKÚ);
• odevzdat znaleckou pečeť a průkaz znalce bez zbytečného odkladu Ministerstvu spravedlnosti (§ 14 odst. 5 ZZKÚ).

• Změnu ve skutečnostech, které jsou podmínkou výkonu znalecké činnosti, je znalec povinen oznámit Ministerstvu spravedlnosti nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala. (§ 11 odst. 5 ZZKÚ).
• Skutečnosti, které mohou vést k pozastavení nebo zániku znaleckého oprávnění, je znalec povinen oznámit Ministerstvu spravedlnosti neprodleně, nejpozději však do 10 dnů ode dne, kdy rozhodná skutečnost nastala. (§ 24 ZZKÚ)
• Změnu údajů zapisovaných do seznamu znalců je znalec povinen oznámit Ministerstvu spravedlnosti do 10 pracovní dnů ode dne, kdy ke změně došlo; zároveň je povinen k oznámení přiložit doklad osvědčující danou změnu, pokud nejde o změny již zapsané v základních registrech, veřejném rejstříku nebo v informačním systému evidence obyvatel, případně v informačním systému cizinců. (§ 16 odst. 5 a 6 ZZKÚ)
• Podrobněji o oznamovací povinnosti znalců je pojednáno v samostatné záložce „NAHLAŠOVÁNÍ ZMĚN“.

• Smluvní odměnu je znalec povinen sjednat písemně před započetím výkonu znalecké činnosti, a to tak, aby žádným způsobem nezávisela na výsledku této činnosti. Znalec ve znaleckém posudku povinně uvede, zda byla smluvní odměna sjednána. (§ 31 odst. 3 ZZKÚ)
• Mimosmluvní odměna se určí podle § 31 odst. 4 až 6 ZZKÚ a vyhlášky o znalečném.
• Nebylo-li sjednáno jinak, náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem se určí podle § 32 odst. 2 až 6 ZZKÚ a vyhlášky o znalečném.
• Na žádost orgánu veřejné moci je znalec povinen provést předběžný odhad předpokládané výše znalečného, které si provedení úkonu vyžádá. (§ 25 odst. 1 ZZKÚ)
• Byl-li znalecký posudek zadán orgánem veřejné moci, je znalec povinen vyúčtovat znalečné zároveň s podáním znaleckého posudku. (§ 34 ZZKÚ)